Jiří Rostecký Blog mladého podnikatele

Vydržet znamená uspět. Vykašlete se na podnikání, když stejně nevydržíte…

1. 10. 2012

Pravidelní čtenáři mého blogu a moji kolegové určitě postřehli, že jsem se začal věnovat tzv. mentoringu. Ten spočívá v tom, že radím začínajícím podnikatelům s realizací jejich webových, ale i offline projektů. Zodpovídám jim jejich otázky, pomáhám jim v řešení problémů a snažím se s nimi probírat jejich vize a plány do budoucna.

Zprvu jsem to chtěl dělat hlavně ze dvou pohnutek. Jednak rád pomáhám lidem a i mně často někdo radí, a jednak jsem tím chtěl získat nové zkušenosti a přátele. Bohužel největší dosavadní zkušeností bylo, že většina nadšených lidí vůbec nic nedokáže. Překážkou jsou sami sobě a brzy s tím praští, protože v nich skončí počáteční motivace a začnou hledat výmluvy, které mají jejich konec snažení omluvit.

Měl jsem kolem šesti webmasterů, kterým jsem radil. Postupně odpadávali jeden za druhým, pak se objevil někdo další a tak to šlo stále dokola. Občas mi někdo napsal na email, Facebook nebo někam jinam, zdali bych mu nepomohl. Svolil jsem a s člověkem se spojil. Jednou se stalo, že mi na moji radu ani neodpověděl. Nicméně většina z nich byla zprvu nadšena ze svých plánů, což díky mně ještě gradovalo, protože konečně našli člověka, který jim bude pomáhat a nebude za to chtít zaplatit.

Moje konzultace probíhaly ve většině případů po Skypu či emailu. Zájem byl hlavně o moje názory na jejich plány, případně o nápady na vylepšení webu, zvýšení návštěvnosti a podobné věci, které řeší každý začátečník, jemuž web nevydělává, nikdo na něj nechodí a on neví, jakým způsobem jej nakopnout. Sám jsem řešil to samé, někdy před dvěma až třemi lety jsem se snažil získat nové návštěvníky a stále dokola se všude ptal, jak to asi tak mám udělat. Mentoring se stal také mojí inspirací pro mnoho článků.

Počáteční nadšení je skvělou motivací. Když se já nadchnu pro nějaký projekt, hodím do sebe tři kafe, pět energiťáků a jedu nonstop, dokud neudělám maximum práce, abych této skvělé motivace využil. Nejednou jsem nešel spát, když jsem spouštěl nějaký projekt a tlačil mě čas. Po nějaké chvíli totiž ono napětí povadne a moje motivace je stále menší. Od úplně super nápadu se dostáváme k dobrému nápadu, pak k nápadu a pak k tomu, že nás někdy něco napadlo a v budoucnu to určitě zrealizujeme. Bohužel tak to nefunguje, takže jakmile pocítím startovní boom, maximálně ho využiji.

Většina těch mých webmasterů má sice nadšení, ale nemá budoucnost. S mentoringem jsem začal o prázdninách, kdy nejspíš většina náctiletých ležela u vody nebo u počítače. Proto se vyrojily davy budoucích podnikatelů, kteří chtěli na internetu zbohatnout. Podnikateli se stane ale pouze minimum z nich. Někteří dokonce brali vytváření webu, který nikdy nedělali, jako dvouměsíční brigošku, což mě pobavilo nejvíce.

Jejich plány zhatila škola. Jakmile skončily prázdniny, většina z nich ztratila čas a tím i zájem něco budovat. Já se přes prázdniny úplně mistrovsky procvičil v time managementu. Povedlo se mi spustit celé portfolio služeb iParťák.cz, najít první klienty, sestavit tým o několika desítkách členů, prodat Objevit.cz a ITnávody.cz, spustit několik menších webíků, otevřít si osobní blog a další a další. K tomu jsem si dal lekce kódování a programování, začal chodit do autoškoly, předělal si celý pokoj, přečetl několik knih, užil si srandy s přáteli, se svým psem a využil krásného počasí k letním radovánkám. Jenomže jsem nespal od dvanácti do dvanácti, ale chodil ve tři ráno spát a v osm jsem zase vstával.

Je obrovská škoda, že lidé, kteří mají snahu něco vybudovat, tak rychle odpadávají. Dnes už mě mentoring skoro omrzel, ale stále mám několik skvělých kluků, kteří i při škole zvládají pracovat. Hald to chce vyplnit ten čas mezi školou a spánkem, což hodně lidí neumí. Chce si to vše naplánovat a zařídit tak, abyste dělali jen to, co vás někam posouvá. Chce to umět pracovat s časem a naučit se ho ovládat. Co je ale nejdůležitější, musíte si uvědomit, že výsledky se nedostaví ihned, ale třeba po několika týdnech, měsících…

Každý z nás při podnikání zažije euforii díky novému nápadu. Stejně tak ale zažijeme pomalé oslabování naší počáteční motivace, která může celý projekt zabít. Pak to budeme házet na školu, rodinu, přátele, přítelkyni a další a další nesmyslné výmluvy, které mi pak chodí na email a Skype, když už se mi někdo uráčí po měsíci sdělit, proč se nic neděje. Mrzí mě, že to tak dopadá, protože je to škoda. Vydržet se vyplatí. Já jsem vydržel, dlouho jsem dělal mravenčí práci, než to konečně začalo nosit nějaký užitek. A zvládnout to může každý…

1. 10. 2012

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?