Jiří Rostecký Blog mladého podnikatele

Proč je dobré mít svého internetového mentora s miliony na účtě a bohatými zkušenostmi

24. 9. 2012

K podnikání na internetu jsem se dostal v roce 2008, ale až v roce 2011 jsem se mohl stát oficiálně podnikatele a svoji „kariéru“ jsem začal brát vážněji. Dávno předtím jsem však potkal zajímavé lidi, kterým jsem se mohl svěřit se svými plány, problémy a zeptat se na věci, které jsem neznal. Jsou to většinou úspěšní podnikatelé a díky nim jsem dosáhl mnoha úspěchů, naučil se mnoha věcem a kdybych je nepotkal, asi bych dnes byl o nějaký ten rok zpátky.

Mít svého rádce na internetu není vůbec špatná věc. Ba naopak. Takový člověk vás může posunout neuvěřitelně dopředu. Může do vašeho podnikání vložit myšlenky, které by vás samotné nepotkaly. Může vám ušetřit spousty práce a využitím jeho zkušeností se naučíte to, co ještě neumíte. Potkat takového člověka však není snadné, ale jak jsem zjistil, mnohdy o to není ani zájem.

Sám jsem totiž začal radit začínajícím podnikatelům. Ne, že bych sám sebe považoval za zkušeného mentora, to v žádném případě! Nicméně si jsem vědom toho, že nějaké zkušenosti jsem už nasbíral a kluk, který začíná dělat webové stránky, by mnoho z nich určitě uvítal. Stejně tak jsem v poskytování „bezplatných konzultací“ viděl možnost získání nových zkušeností s věcmi, s nimiž jsem se ještě nesetkal. O mentoringu jsem zde napsal již mnoho.

A tak jsem prošel Webtrh a další diskuzní fóra, kde jsem pročítal příspěvky uživatelů snažících se nakopnout svoje podnikání. Začínají dělat svoje webové stránky, prostě jsou to BFU s cílem se zlepšit. Přibližně to samé jsem byl já, přičemž sám jsem měl to štěstí a potkal lidi, kteří mi svými radami velice pomohli. Cítil jsem tedy jakousi povinnost a vzrušení v tom, že bych i já mohl někomu pomáhat, konzultovat s ním jeho podnikání a radovat se z jeho pokroku. Výborně se mi to hodilo i k mému projektu MladýPodnikatel.cz, jelikož jsem tak kromě vlastních zkušeností mohl získat i nápady na nové články.

Co dělá internetový mentor?

Ani mě nepřekvapilo, že se vždy jednalo o mladé kluky. Věk většinou pod 20. S kolika jsem se celkem spojil, nevím. Více než 10 jich zatím nebylo. Šlo to postupně. Vždy jsem na fóru viděl zajímavý příspěvek, kde se nějaký začátečník ptá na nějakou pro mě už banální otázku. Napsal jsem mu s tím, že mu mohu pomoci a poradit. Většinou jsme pak skončili na Skypu, kde si mě nejdříve více oťukal a pak se svěřil se svými strastmi.

Mým úkolem ho bylo tedy vyslechnout. Snažil jsem se pochopit jeho podnikání, najít cestu, kterou šel. Už to bylo zajímavé, protože jsem měl možnost pochopit, jak podniká někdo jiný a co mu to přineslo. Většinou se však jednalo o skutečné začátečníky, kteří neměli zhola nic. Takže cesta příliš dlouhá nebyla, zato jsem mohl přijímat jejich nápady, analyzovat je a společně s nimi je prodiskutovat. Každý měl samozřejmě úplně jiný web a jak všichni víme – jiné zaměření, jiná propagace, jiná monetizace atd. Načerpal jsem tak mnoho zkušeností, které bych se svými projekty vůbec nezískal.

Kluci se na mě začali obracet i nadále. Když jim někdo napsal, že chce na jejich stránkách reklamu, hned mi napsali, co mají odpovědět. Poradil jsem jim a počkal, až mi předem pošlou, co napsali. To jsem pak celé přepsal a vysvětlil jim, proč je to tak lepší a proč to tak chodí. Chtěli toho vědět daleko více a dnes a denně mi někteří napíší otázku, na kterou znám odpověď. Což je to nejlepší – zatím jsem na vše znal odpověď!!!

S čím se mentor musí vyrovnat?

Za celou dobu jsem pochytil několik postřehů, které bych zde rád rozepsal. Jsou zajímavé. A zajímavé i proto, že jsem byl stejný.

Hrají si na pány

Kluci, ač nechtěně, si většinou hráli na pány. Třeba při již zmíněné nabídce na inzerci se dotyčný dopustil několika chyb. Na jeho stránkách chtěl inzerovat relativně velký server, přičemž on sám měl web s ani ne 50 UIP/den. Odpověděl však velmi nadneseně a mně samotnému to vyznělo, jako kdyby ten server měl být rád, že mu to vůbec povolí. Ani mu nepoděkoval za zájem (za který by vděčný být měl). To se podle mě nedělá, k inzerentovi se vždy snažím být co nejmilejší a nejvstřícnější, což už několikrát podmínilo další spolupráci a větší zisk.

Setkal jsem se i s různými srandami přímo na webu. Třeba samotný majitel webu sám sebe tituloval jako CEO. To mě trochu pobavilo. Rovněž dost často lpí na detailech, jako je určení, kdo vlastně co je. To je správné, ale zbytečně řešit nicneříkající anglické názvy nějakých funkcí, které de facto znamenají to samé, je kravina. Ať si prostě určí, co má kdo dělat, kdo je šéf a jak to bude fungovat…

Vidí úspěch jinde, než je

Jeden kluk se strašně  divil, když jsem mu rozmlouval koupi loga za 500 Kč, když měl celkový kapitál 1000 Kč, které získal za prodej nějaké facebookové stránky. Takřka mě seřval, dělal ze mě hlupáka a myslel si, jak tomu nerozumím. Když jsem se mu snažil vysvětlit, že na novém webu bez návštěvnosti je logo to poslední, co web někam posune, a že při tak nízkém kapitálu je chyba dát polovinu do něčeho, co ničemu nepomůže, strašně se divil. Apple, McDonald, Puma a další mají skvělá světoznámá loga, která jim vydělávají neskutečné prachy, ale na malém tuctovém webu je to opravdu zbytečná investice.

Všichni jdou svojí cestou

Do celého „mentorství“ jsem šel s tím, že chci radit. Ne nutit. Přistupoval jsem k tomu stejně, jako moji mentoři přistupovali a stále přistupují ke mně. Je pouze na mně, jestli s nimi budu souhlasit a na jejich rady dám, ale rozhodně bych se k nim měl chovat slušně, s vděkem a respektem. Bohužel se mi stalo, že ne každý je jako já. Poslat mě do prdele, nazvat mě debilem a hned si mě smazat, se povedlo jednomu klukovi, který se svým webem, který podle mého názoru nemá příliš šanci, chtěl udělat díru do světa (on chtěl i to logo za pět stovek, viz výše). Já jsem mu pouze sdělil svoje výtky k jeho práci, slušně a odůvodněně. Vždyť to sám chtěl! Bohužel to nedopadlo dobře…

Ona ta pravda je bolestivá. Kolikrát mně řekli, že to dělám na hovno, a já s nechutí musel poděkovat. Později jsem však přišel na to, že mají pravdu. A když jsem nesouhlasil a chtěl si jít svojí cestou, prostě jsem jí šel, ale přesto jsem poděkoval a hned se nezačal hádat jak nevychovaný děcko. I mentor je omylný a nemusí mít pravdu, natož jak omylný budu já…

Sám jsem ale podobné chyby dělal také. Také jsem se choval jako nejlepší podnikatel na světě, když jsem teprve začínal a ani pořádně nevěděl, co to podnikání je. Také jsem sám lpěl na tom, aby na mých webech bylo vidět, jaký jsem king. A tak dále. Takže ty kluky chápu a nemám jim to za zlé. Však oni pochopí, jaká je skutečnost, stejně, jako jsem to pochopil já. Žádný učený z nebe nespadl.

Ale baví mě to…

A to dost. Už jsem si z toho odnesl třeba to, jak silná může být propagace prostřednictvím videí na Youtube, jak se dokáží hráči různých her spojit a jakou práci umí odvést. Odnesl jsem si mnoho skvělých myšlenek a až na jeden případ, který jsem zmínil výše, jsem se vždy setkal se suprovými kluky, kteří o moje rady mají zájem, pomáhají jim a diskuze s nimi je zajímavá. Získal jsem tím vlastně i přátele. Jeden mi dokonce nakódoval jednu věc na web jako díky. Je to super, protože na sebe nabaluji nové lidi, pomáhám jim a mně dělá radost, že oni rostou. Pak se mohu podívat na jejich práci a vidím ten pokrok, který jsme spolu udělali. A za to to stojí!

A co Vy? Měli jste taky nějakého takové mentora? Máte ho? Nebo jsme sami mentorem?

24. 9. 2012

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?