Jiří Rostecký Blog mladého podnikatele

Nabízet služby a nepřemýšlet je jako řídit auto a mít zavázané oči

17. 11. 2012

Nemůže to dopadnout dobře. A taky nedopadá. Každým dnem jsem přesvědčen o tom, že naše portfolio služeb je fakt perfektní řešení pro všechny, kdo hledají pracovní sílu na internetu. Je to totiž neskutečné ulehčení práce a hlavě šetření nervů a prášků na nervy. Jediný vynervovaný člověk tady mohu být já.

Proč? Protože někteří lidé fakt nepřemýšlí. Přijde mi to tak. Zrovna teď jsem řešil dva problémy, které nás bohužel potkaly.

Jeden klient reklamoval text, který nesplňoval jeho požadavky. To neberu jako neúspěch, občas se to stane. Klientovi text vždy přepíšeme a bez okolků chybu napravíme. Je těžké se trefit do gusta klienta hned napoprvé. Redaktoři mých magazínů mnohdy přepisují texty i několikrát, než se trefí do toho, co vlastně já chci. Takže jsme reklamaci přijali a text zpracujeme znovu a lépe.

Ten klient mě požádal, abych si text přečetl. Já osobně s klienty, co požadují copywriting, moc nekomunikuji. Pouze ve výjimkách, kdy někoho zaskakuji. To se stalo právě dnes a klient využil této šance, protože mě znal. Já mu sdělil, že nečtu všechny texty, což určitě chápe. To bych nedělal nic jiného. Když jsem ale do textu nahlédl, docela jsem pochopil, co se klientovi nelíbí. Text byl dobře napsaný, bez chyb, nedalo se mu nic vytknout. Ale neprodával. Nebyl přesvědčivý. Bylo to takové nudné, nic moc. Nemělo to koule.

Proč to ale copywriter napsal? On má umět napsat text, který přesvědčivý bude. Za to je placen. A ať už se dá argumentovat čímkoliv, neměl by snad autor textu přemýšlet tak, aby jeho výsledná práce klientovi skutečně pomohla? Nebo chce odevzdat šmejd, co jenom vyplní prostor? Není tohle právě problém většiny lidí, co si chtějí vydělávat psaním textů? Je…

S copywriterem jsem si promluvil. Naštěstí to je člověk, který pro klienta psal text už dříve. Tehdy byl klient velmi spokojen. Tento text tedy budeme přepisovat a věřím, že klientovi nakonec (jako vždy) vyjdeme maximálně vstříc.

Další problém mám s programátorem. Ten zase přijme práci a teď ji neodevzdává. Stále od něj nic nemám, neodpovídá a já pouze čekám, až mi napíše, že je nemocný, zlomil si ruku a do toho mu zemřela babička. Nechápu, proč takový člověk nabízí služby. Je na Skypu online, zprávy si přečetl, neodpovídá na ně, stejně jako na emaily, SMS a volání. Copak s tímhle se dá pracovat? Na zakázce už pracuje někdo jiný a klient to nijak nepocítí.

S lidmi jsou nehorázné problémy. Domluva nestojí za nic, je to akorát zdržování se. Proto si myslím, že je fajn využívat naše služby. Kdyby měl klient komunikovat s tím programátorem, akorát by si zkazil náladu. My se vždy jistíme. V termínu odevzdání máme rezervu pro případ, že se něco podělá. Ke klientům jsme upřímní a jasně jim řekneme, v čem je problém. Vždy to nějak zachráníme. Kdybychom tu nebyli, klient by musel sám trávit čas hledáním náhradníka, což je pro nás otázka pár vteřin.

Pouze mi vadí, že někteří lidé opravdu nepřemýšlí. Nemyslí na to, zdali jejich práce klientovi vyhoví. Zdali mu pomůže a je podle jeho představ. Od toho tu jsme. Já pro to dělám maximum, ale v konečném důsledku je to jen na tom člověku, který to zpracovává. Pak rozhoduje, jestli zapojí mozek, nebo jestli jen odvede práci, aby dostal zaplaceno. Pak se nám to vrátí a dostane se to ke mně. Nikdy neodevzdáme brak, který by se nedal číst (máme na to výstupní kontroly), ale nezkontrolujeme všechno. Nikdy nedáme práci neprověřenému člověku, který ji nemůže zvládnout.

Mým cílem je stát se opravdovým partnerem našich klientů. Chci, aby se klienti věnovali jenom svému byznysu a na nás nechali vše okolo – od textů až po kód, do budoucna i mnoho dalších služeb. Chceme je připravit právě o tohle trápení s nemyslícími lidmi. Chci, aby s nimi jednali jen lidé, co jsou opační – co myslí. Chci, abychom jim pomohli tak, aby to pro mě bylo výhodné a co nejrychlejší. Všechno je to o lidech a já už pochybuji, že je to o jednotlivci. Úspěch chce tým, chce kontrolu a profesionální přístup. Nezlobte se, ale z více než 100 lidí, kteří kdy na iParťákovi pracovali, by 100% moje požadavky splňovalo jen pár. Proto jsme tak důslední a vše kontrolujeme. Asi mám jen smůlu…

17. 11. 2012

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?