Jiří Rostecký Blog mladého podnikatele

Proč někteří nechávají klienty čekat donekonečna, přičemž se na ně už dávno vykašlali?

16. 1. 2013

V posledních týdnech jsem si uvědomil jednu důležitou věc. V podnikání nejsem závislý na lidech. Myslím tím ty, co pro mě mají pracovat, nikoliv ty, pro které pracuji já. V minulosti jsem si tento fakt neuvědomoval a promarnil jsem tak dokonce měsíce života čekáním. Dnes už jsem moudřejší.

Byl jsem tehdy ještě hodně naivní. Neuvědomoval jsem si zásadní věc – kdo platí. Považoval jsem každého člověka za nesmírně důležitého, což mělo za následek vznik mojí závislosti na jeho práci. Správně by měl on být závislý na mně, pokud chtěl, abych mu platil. Bylo to ale přesně naopak. Já jsem se podřizoval jemu, čekal na něj a ještě k tomu platil.

Stalo se mi to ale vícekrát. Nejhorší to bylo s jedním programátorem. Měl pro mě dokončit jeden důležitý projekt, na němž mi moc záleželo. Jenomže se práce stále nedostavovala. Jaksi jsem neviděl žádné výsledky, pouze jsem slýchal řeči o tom, jak práce postupuje. Po necelém roce čekání jsem až pochopil, že se práce nedočkám. Za rok čekání mohl být projekt někde úplně jinde. Dnes si musím připustit, že ta doba celý projekt i nápad zabila a dnes je mi to k ničemu.

Vtipné je, že znám minimálně dva lidi, kteří se napálili podobně. Čekali strašně dlouho a jejich projekt mezi tím umřel. Dodnes práci nedostali. Někteří na tom ještě prodělali peníze, které do toho investovali. To se mně naštěstí nestalo, ale výsledek je podobný. Všichni máme po projektu a odcházíme s velkou zkušeností.

Lidé jsou bohužel často velmi neschopní. U programátorů to pozoruji poměrně často, ale zdaleka to není jenom jejich problém. Nevím, proč někdo nedokáže práci dotáhnout do konce, aniž by nějak aktivně komentoval případný problém. Neodpovídat a nechat mě čekat považuji za drzost nejvyššího kalibru a takový člověk by vůbec neměl podnikat, měl by jít za pokladnu do Kauflandu, kde nic nezkazí.

Před pár dny jsem si otestoval jednoho grafika. Nějak nemám potřebu mu škodit, dělat  negativní reklamu, špatnou pověst a podobně, takže nebudu jmenovat. Několik týdnů zpátky mi neodevzdal jeden design. Pravda, byla to nejspíš trochu i moje chyba, ale stejně jsem byl přesvědčen, že je chyba hlavně v něm. Objednal jsem si tedy design nový, zadal mu opravdu detailní zadání, on vše potvrdil a slíbil i skvělý termín dodání. Cenu si určil sám. Design samozřejmě dodnes není, já vůl opět čekal do noci, neboť mi na nic neodpovídal. Do této chvíle nemám ani zprávu ve znění „polib si prdel“. Ani to mi, machr, nebyl schopný sdělit.

Tohle prostě nemá ve světě byznysu co dělat. Takovíto lidé ať jdou opravdu k lopatám. Nezlobte se na mne, že jsem trochu příliš agresivní, ale nemám k tomu pochopení. Pokud se objeví problém a já nejsem schopen zakázku dokončit, tak to prostě řeknu a nějak se domluvíme. Je to o komunikaci! Rozhodně není nejlepší řešení nechat klienta čekat a nenapsat mu nic.

Není to tak dlouho, co jsme měli doposud největší průser v iParťákovi. Jednalo se o úpravy klientova webu na Drupal 7. Ten je relativně nový a já mám v týmu dva specialisty na Drupal 6. Vše se tedy domluvilo a mělo to proběhnout hladce. Jenomže oba specialisté brzy napsali, že to není v jejich silách. Drupal 7 se prý od šestky velmi liší a je v tom problém. Hledal jsem tedy náhradu na Webtrhu, kde se mi opět ozvali dva lidé se zkušenostmi se šestkou, ale na sedmičku si rovněž netroufli. Někdo, kdo zvládne sedmičku, se neozval. S klientem jsem však celou dobu komunikoval, o celém problému okamžitě věděl a neudělal jsem krok bez jeho vědomí. Zakázku se nám splnit nepovedlo, ale klient odcházel s poděkováním za to, co jsem pro něj udělal. Samozřejmě má u nás do budoucna velkou slevu na další služby, ale důležité je to, že jsme stále byli v kontaktu a já se na něj nevykašlal.

Nevím, proč to nejde tak u všech. Čas od času se prostě objeví něco, co možná nezvládneme. Nemůžeme zvládnout vše a někdy se krizová situace stane. Nemáme se za co stydět, pokud jsme udělali vše, co bylo v našich silách. Ale pokud budeme mlčet, klienta necháme napospas průseru a půjdeme se válet, tak to opravdu nesvědčí ani o náznaku serioznosti.

Na lidech nejsme závislí. Nikdo. Furt je tu strašně moc poctivých lidí, co dokáží práci, kterou požadujeme, odvést tak, jak chceme. Klidně i lépe. Nemusíme čekat měsíce, týdny a ani dny na to, abychom zjistili, že nic nebude. To radši hledejme dál. Je těžké najít dobré lidi, ale když je najdeme, tak se to vyplatí. Více než čekání.

16. 1. 2013

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?