Jiří Rostecký Blog mladého podnikatele

Margareta Křížová mluvila v Olomouci o chybách v podnikání

27. 4. 2014

A bylo to skvělé! Populární česká investorka a úspěšná podnikatelka zavítala do Olomouce 24. 4. 2014. Já se na její přednášku, v jejímž hledišti převažovali zejména studenti, přihlásil prostřednictvím JsmePodnikání.cz a rozhodně jsem nelitoval. Margareta je pro mě neuvěřitelně sympatická dáma, která mluví velice příjemně, lidsky a rozumně. Zapsal jsem si řadu myšlenek, které při její přednášce padly.

Margareta mluvila o chybách v podnikání. Její přednášku (nebo alespoň velmi podobnou) jsem už jednou viděl, ale vůbec to nevadilo. Zejména na jejím konci dala obrovský prostor všem posluchačům, kteří mohli představit své firmy a krátce se o nich s ní pobavit. Přihlásil jsem se také a byl jsem mile překvapen jejím pozitivním názorem, jelikož jsem věděl, že internetové služby investoři často kritizují (dokonce jsem měl připravenou obhajobu 😀 ). Řekl jsem jí základní myšlenky naší firmy, naši filozofii a to, jak se snažíme pracovat. Líbilo se jí to a dokonce mi doporučila nějaká vylepšení, která už zpracováváme.

Pletou si ji s Martinem Křížem

Na začátek uvedla, že s Martinem Křížem opravdu nemá nic společného. Prý to není jeho dcera, ani jeho manželka a už vůbec ne jeho matka, jak se jí také někdy někdo zeptal. Vedle toho také uvedla, že doposud nenašla byznys, do kterého by chtěla dát rodinné finance. Buď jsou to malé byznysy, nebo naopak moc velké. Sám jsem v jejím povídání viděl obrovský respekt i vůči malým podnikáním, jako je třeba kavárna. Sama ostatně řekla: „Lepší mít kavárnu nebo pekárnu na rohu, než mít miliontou aplikaci a klepat na milionté dveře.“

IT obecně příliš ráda nemá. Vývoj aplikací ji příliš nezajímá a naopak upřednostňuje byznysy, kde si „může na něco sáhnout“. Produkt by měl řešit nějaký problém, což prý FourSquare nedělá. Pokud navíc najdete něco, co ještě nikdo nedělá, je dost možná i důvod, proč to nedělá

„Vykašlete se na nedostižné vzory. Žijeme v době, kdy jsou oni známkou úspěchu,“ divila se dnešní pomatenosti ze všech těch miliardářů, o kterých čteme nejen na internetu, ale i v časopisech (zmínila i Forbes), a o fascinaci ze Silicon Valley, přičemž se nás zeptala, zda jsme někdy slyšeli o někom, kdo v jednom z nejvýznamnějších technologických center na světě neuspěl. Nikdo samozřejmě nic neslyšel, přitom podle ní neuspělo 99 %. Byznys navíc nemusí být globální, což demonstrovala třeba na značce Marks & Spencer: „Otevřeli diskontní obchod, kde prodávali zboží nižší kvality a za nižší ceny. Určitě tehdy nevěděli, že budou mít globální byznys. A bylo jim to jedno.“

Investor až na konec

Investor navíc nemusí být vůbec potřeba. Prozradila, že na začátku čtou investoři tak dvě stránky byznys plánu, kde je zapotřebí shrnout čtyři základní otázky – co, komu, proč a za kolik. Řada lidí si na ně ale neumí odpovědět a často hledá pomoc právě u investorů, o čemž se před nedávnem rozepsala i na svém blogu.

Potřeba investora podle ní patří mezi jeden z nejčastějších mýtů na začátku podnikání. Přitom prý stojí za to, zkusit do podnikání vložit i své vlastní peníze„Mít moc peněz, je stejně nebezpečné jako peníze nemít – zaplatíme si platy, uděláme si novej web…,“ podivila se, a to i obrovským investicím, jež do různých projektů vkládají inkubátory, akcelerátory a další.

Pokud si půjčujeme peníze od rodiny, máme i přesto dbát na formální záležitosti a třeba i ke své tetě přistupovat jako k obchodními partnerovi. Důležité otázky je zapotřebí vyřešit hned na začátku, jelikož na konci už může být pozdě. Sama ale přiznává, že je to zejména o vyhrnutí si rukávů a puštění se do práce. I ona po třinácti letech podnikání roznášela letáky propagující nový byznys a ptala se lidí na ulici na jejich zpětnou vazbu.

Ego patří mezi největší překážky v podnikání, stejně jako arogance. Je zapotřebí vystoupit ze své komfortní zóny a zejména najít své zákazníky, co budou ochotní si koupit náš produkt nebo vyzkoušet naši službu. „Lidi šíleně podceňují diskuzi o tom, co od byznysu vlastně očekávají,“ dodala. K investorům ještě připomněla, že se nemáme bát zeptat na to, jaké mají zkušenosti v dané oblasti a co za nimi stojí.

Začátky jsou těžké

Všichni se bojíme. Margareta se prý bojí každý den. „Je velká pravděpodobnost, že se to nepovede. Nepovedlo se to milionum lidí před náma,“ poznamenala, přičemž jeden z jejích slajdů nesl titulek „Chyby děláme všichni a kdo tvrdí, že chyby nedělá, je divnej.“ To doplnila slovy, že pokud chce někdo něco rozjet a je o tom přesvědčený, je lepší do toho jít a na nic nečekat. Správný čas totiž nepřijde nikdy a jednou z největších chyb je právě ono čekání a nicnedělání.

Strach z neúspěchu je ale zbytečný. V Česku se navíc neúspěch velmi přeceňuje, kdo neuspěje, je prý loser. Přitom jeho přiznání je známkou značné velkorysosti, jelikož neúspěch zkrátka patří k životu, jak ostatně sama poznamenala: „Neúspěch není sprosté slovo, je to způsob, jak začít znovu. Neříkám, že líp.“ Nakonec také dodala, že nikdo nemáme nic jistého a že ani ona nevylučuje, že se také nemůže stát uklízečkou.

Trápit se nemáme ani tím, co si o nás myslí ostatní: „Pokud se o vás neříká, že lžete, kradete a podvádíte, kašlete na to. Je to obrovská brzda. Často ti lidé nemaj sami koule do toho jít.“ Ani my ale nemáme o jiných mluvit negativně, jelikož se to mohou ti dotyční dozvědět. Ani, když se například rozejdeme se svým obchodním partnerem nebo prostě někomu, kdo je hloupý, řekneme, že hloupý skutečně je, jeho „životním posláním“ se pak může stát to, aby nás „dostal“. Margaretě se to už v životě stalo, a dostal ji. „Když řeknete o někom v Olomouci, že je hlupák, na 98 % se to ten někdo dozví.  A pomsta je neskutečná trofej.“

Zde se zastavila i u zaměstnanců, kteří jsou podle ní tím nejtěžším v podnikání. Nikdy nebudou dostatečně motivovaní, spokojení a vždy budou vyžadovat maximální servis. Navíc mohou být i nebezpeční: „Nikdy nenechte klienta v rukou 1 zaměstnance. Na 99 % vám ho odvede. Jak si lépe založit novou firmu? Odvést si klienty! Je dobré tedy ukázat zákazníkovi celý tým. A trošku to hrát i na to, že jeden člověk mu nemůže poskytnout celý servis, ale že je důležité celé zázemí firmy,“ což doložila i na příkladu z praxe, kdy se zaměstnanec přes rok připravoval na to, aby svému zaměstnavateli odvedl klienty. Povedlo se mu to a založil vlastní firmu na Slovensku, jelikož ve smlouvě měl konkurenční doložku jen pro Česko.

Smlouvy navíc moc nepomohou a celou věc může zkomplikovat i to, pokud jsou to vaši kamarádi.

Osobní vztahy v podnikání

O vztazích v podnikání mluvila několikrát. Při zakládání firmy je prý důležité si vše vyjasnit předem. Nejlépe písemně. Je velice těžké partnera k něčemu nutit a říct mu, že dělá něco špatně. „Od začátku je dobré mít nějakou štábní kulturu. Nejhorší je, když všichni dělají všechno,“ řekla a dodala: „Od začátku si nastavte pravidla. A i když budete za toho, kdo prudí, snažte se docílit toho, aby se dodržovaly.“

Předem je nutné si správně nastavit i způsoby řízení a motivace zaměstnanců. Za pochodu to jde totiž velmi těžko, jelikož se každý brání jakékoliv změně. Upozornila i na to, že pokud narazíme na někoho, kdo nás chce obejít a chce nás podfouknout, nelze tomu předejít. Ať už ale podnikáme sami nebo s někým, vždy podle ní platí jedna důležitá věc: „Hrajte na rovinu a vyříkejte si to. Důvěra je jediné, co nelze získat zpět.“

Rozhodně se nemáme litovat. Například počet zaměstnanců moc nemění: „Jestli máte sto zaměstnanců, jednoho nebo jste sám sobě zaměstnancem, stále máte byznys.“ Velkou chybou v podnikání je i jakékoliv mlžení, předstírání, vymýšlení nebo lhaní. Vždy to pak končí špatně, ať už s klientem nebo společníkem. Nechápe i obavy z ukradení nápadů: „Když se lidi ptají, jak si ochránit svůj nápad, vždycky tvrdím, že rychlostí.“

Pracujte na sobě

Řada lidí jde do podnikání kvůli svobodě, kterou ale Margareta moc pozitivně nevidí: „Svobodu času rozhodně nezískáte. Byznys je nikdy nekončící práce. Od 10 ráno do 11 večer jsem stále na počítači. Získáte maximálně svobodu jakéhosi rozhodování.“ Vyprávěla nám o tom, jak se jí ve dvě v noci ptal rozespalý manžel na to, co dělá. Odpověděla, že obepisuje agentury, které by s ní mohly chtít spolupracovat.

Vyplatí se podle ní investovat do svých schopností, například do kurzů prezentace, prodávání a podobně. Umět jednat s lidmi považuje za jednu z nezbytných schopností, jež by každý podnikatel měl mít. Naštěstí se toho řada dá naučit, chce to jen začít investovat. Jakýkoliv byznys mohou zničit i banální chyby, jako je arogance, ego, neznalost a mnoho dalšího. Slušnost a vděčnost je sama o sobě rovněž nezbytná: „Pokud se s vámi někdo potká, pošlete druhý den poděkování. Vypadá to dobře a ten člověk si vás bude pamatovat.“

Myšlenek, které v tomto ohledu řekla, bylo mnoho. Nemáme se bát přiznat, že něčemu nerozumíme: „V moment, kdy máte něco podepsat, je to sebevražda.“ První dva roky podnikání to dělala i ona, jelikož měla strach poukázat na to, že něco nechápe nebo neví. Pak to ale změnila a dnes toho nelituje.

Nemáme se bát říct svou cenu, nemáme se bát odmítnutí (i ji dnes lidé odmítají, patří to k životu) a naopak si musíme umět udělat radost, klidně i maličkostmi, a umět se dát do pohody. „Dělejte šílené věci. Chcete se potkat s ředitelem české pobočky IBM? Zkuste to! Maximálně vám neodepíše,“ řekla a dodala, že kontakty jsou stejně důležité jako peníze, někdy i podstatně důležitější.

Čím ale začala a co vlastně i vyplynulo z její prezentace, je jedna jednoduchá rada: „Hlavně se neposrat. Všichni to přežili. I ti, kterým se to stalo.“

Díky za skvělou přednášku!

27. 4. 2014

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?