Jiří Rostecký Blog mladého podnikatele

Jak tvořím MladýPodnikatel.cz a připadám si jako malíř

28. 3. 2014

Na svém blogu jsem toho o magazínu MladýPodnikatel.cz příliš nenapsal. Přitom je to alespoň z mého pohledu super web, který dělám tak nějak od srdce a díky němuž jsem poznal hodně nových lidí. Nestojí za ním velká redakce, obrovské zázemí ani žádný byznys plán, je to prostě jen můj magazín a mě napadlo o něm sepsat pár vět.

MladéhoPodnikatele dělám ve svém volnu. Nespadá pod firmu, ale stejně s ní hodně spolupracuje. Někteří firemní klienti na něm inzerují a řada nových klientů přišla právě přes něj. Jelikož se mu v průběhu dne nestíhám věnovat (musím řešit věci ve firmě), tak jej tvořím zejména po nocích a o víkendech. Je to taková moje radost vedle, která mi v podstatě vydělá na živobytí a díky níž se mohu i odreagovávat nad zajímavou prací, jako jsou třeba rozhovory.

Právě rozhovory mě baví nejvíce. Teď třeba přispívám do časopisu Profit Mladé fronty a brzy mi vyjde rozhovor na jednom velmi populárním českém magazínu. Díky rozhovorům se dozvídám zajímavé informace a plním svou základní vizi – poskytovat hodnotné informace svým čtenářům, nabízet jim pohledy a názory různých lidí a ukazovat jim jména, kterými by se mohli inspirovat a od kterých by si mohli něco odnést.

Nad jedním rozhovorem někdy strávím i několik dní. Často není snadné vytipované lidi oslovit a stále častěji mi dochází i nová inspirace. Někdy se bojím, že položím špatné otázky a že se rozhovor nebude čtenářům líbit. Problém je i v nedostatku času, protože, jak jsem už řekl, musím věnovat maximum času a úsilí do firmy, takže se nestíhám věnovat ještě něčemu vedle. Chvíli jsem přemýšlel o prodeji magazínu, ale tím se opět vracím k tomu srdíčku, který je důvodem, proč magazín tvořím. To je i důvod, proč si na magazínu nezaměstnám vlastní textaře, což by mi zabralo asi tak deset minut organizování, ale čímž bych ztratil tu autenticitu, kterou chci magazínem nabízet a která je dnes tak unikátní.

Nepředstavuje to pro mě žádný podnikatelský záměr. Nemám s ním žádné velké konkrétní plány. Když to dnes přestanu dělat, skoro o nic nepřijdu, naopak ušetřím hodně času. Přesto tvořím to, co mě samotného baví a co tak trochu vychází ze mě samotného. Napadne mě udělat rozhovor s člověkem o SEO? Tak ho udělám. Zaujme mě někde něčí příběh? Tak ho zkusím zpracovat. Někdy si připadám jako malíř, který chytne myšlenku a jednoduše ji hodí na plátno. Je fajn dělat web s podobným přístupem, který vám i něco vydělá. Nesleduji konkurenci, nesleduji návštěvnost, nenervuji se z inzerentů. Prostě tvořím.

Ale hlavně se snažím vytvářet přidanou hodnotu. Něco, co může lidi učit, inspirovat a motivovat. Něco, kde se mohou začíst, dozvědět se super věci a třeba i najít lidi, které kontaktují a spojí se s nimi. Není to další navoněný motivační magazín s nevhodně použitými citáty slavných lidí, je to realita a autentické odpovědi různých odborníků z různých oborů. To, z čeho si skutečně něco můžete odnést.

Podle mě se to vcelku i daří, protože se na magazínu dozvídáme stále zajímavější věci a čas od času mi někdo napíše i email, kde mi poděkuje.

Tak třeba Pavel Ungr nám řekl, že SEO je vlastně jako sex a že UX přišlo až teď jenom kvůli naší vlastní hlouposti. Martin Matějka se zase pochlubil svým šestiletým studiem na střední a tím, jak je dnes spokojený a jak by chtěl svůj život na volné noze zmrazit a žít donekonečna. Chvíli před nimi psycholog Tomáš Morávek varoval před negativními důsledky vydělávání peněz a prozradil nám, jaké problémy řeší bohatí lidé.

Nezapomněl ani na mladé lidi, mezi něž se může řadit třeba Vojta Kotous se svým super přístupem ke grafice, malý Tomášek Vejmola s legendárními křížalkami, Marek Maťovka, který vystavuje faktury pro své inzerenty na neuvěřitelných 25 magazínech, Matyáš Ostříž s vlastním způsobem vzdělávání na VŠE či třeba Pepa Kroupa o svém záviděníhodném pasivním příjmu.

Skvěle nám dokázal poradit oblíbený a pro mě velmi inspirující člověk Karel Novotný se svou specializací na branding nebo třeba Robert Vlach, který nám povídal o výhodách podnikání na volné noze a samozřejmě i Luboš Plotěný o tom, jak přišel do Dobrého webu jako brigádník a dnes je ředitelem. Zapomenout nemohu na rozhovor o osamělosti vrcholových manažerů, přijímání i dávání kritiky, blogování a tvorbě brandu, získání milionové investice a ani na eshop s masem, kde mi řada lidí vyčetla trochu tvrdší otázky. Velmi mne inspiroval příběh Davida Lörincze o tom, jak opustil zaměstnání a dnes je profíkem na sociální sítě (a cestování po Thajsku – že, Davide?) nebo třešnička na dortu v podobě kratšího rozhovoru s miliardářem Karlem Janečkem.

Tito lidé tvoří MladýPodnikatel.cz, oni jsou moji redaktoři. Tito lidé mi dali svolení z nich vytáhnout informace a předat je našim čtenářům. Díky nim můžu dělat to, co mě baví a co má podle mě smysl. Jsem strašně moc rád za to, když mi někdo poví o tom, jak čte můj magazín a jak se tam dozvěděl něco zajímavého. Ještě radši jsem, když mi někdo pomůže získané informace rozšířit a předat je dalším lidem, kteří se mohou dozvědět něco zajímavého a třeba se i přiučit. A úplně největší radost mi udělá, když mi někdo pomůže a napíše třeba článek, který bych mohl vydat a opět něco zajímavého představit čtenářům.

Mohl bych vyjmenovat mnoho dalších rozhovorů, které se mi povedlo pro MladýPodnikatel.cz vytvořit, ale vy si je můžete i bez toho najít zde. Jsou to rozhovory, ve kterých se ptám na to, co mě samotného zajímá a co si myslím, že by mohlo zajímat i moje čtenáře. Nikdy jsem nestudoval žurnalistiku, svoji češtinu i sloh považuji za horší a nevím, jak se rozhovory mají dělat správně. Přesto se to snažím dělat nejlépe, jak jen umím, a jsem strašně moc rád za to, když moje články čtete.

A chci za to vám všem poděkovat! 🙂
PS: Sledujte mě na Twitteru, často tam o rozhovorech informuji.

28. 3. 2014

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?