Jiří Rostecký Blog mladého podnikatele

5 největších strachů (nejen) na začátku kariéry (3/5)

18. 6. 2018

Je tady třetí díl seriálu o tom, co nejčastěji trápí (nejen) studenty středních škol v souvislosti s jejich kariérou. První díl si můžete přečíst zde, druhý zase tady. A třetí je přímo před vámi:

#3 Bojím se, že se rozhodnu špatně

Pamatuji si na jeden rozhovor Davida Camerona v době, kdy ještě zastával post britského ministerského předsedy. Řekl v něm, že nejsme schopni vždy udělat správné rozhodnutí, ale musíme přemýšlet, jaké rozhodnutí je asi nejlepší, a podle toho se zachovat.

O rozhodování mluvil David Cameron i na sklonku své premiérské kariéry. To, když se slovy, že přes 33 milionů Britů, kteří přišli hlasovat v referendu o Brexitu, mělo právo se vyjádřit a že je důvodem k hrdosti, že při takto důležitých rozhodnutích Spojené království důvěřuje svému lidu, rezignoval na funkci premiéra.

Po vystoupení jakéhokoliv vlivného člověka zahltí internet písmenka, jež do svých klávesnic vyťukali ti, co by se na jeho místě zachovali jinak. Jen málokdo z nich si ale dokáže představit tu tíhu zodpovědnosti a povinností, kterým musí lidé na místě Davida Camerona čelit. Není divu, že se tolik manželství politiků rozpadá, že tolik politiků trápí zdravotní problémy a že někteří z nich z politiky velmi rychle utíkají pryč.

Rozhodování je součástí našeho života. Já naštěstí nemusel nikoho vyvádět odnikud, natož z Evropské Unie. Přesto jsem musel udělat spoustu těžkých rozhodnutí, která měla výrazný vliv na můj život.

Dodnes si pamatuji to nekonečné rozhodování o tom, zda se po střední škole vydám na vysokou, nebo zda se raději pustím do podnikání. Nikdy jsem v těchto věcech nebyl mužem kompromisu a raději jsem se chtěl věnovat jedné věci naplno, což se později ukázalo jako jediné správné řešení. Zahodit ale možnost jít studovat vysokou školu, na kterou se každý rok spousta studentů i přes veškerou svou snahu nedostane, bylo opravdu velmi náročné.

Stejně tak náročné bylo rozhodování se o tom, zda mám opravdu zavřít moji první firmu a mám se pustit do natáčení videorozhovorů. Znamenalo to pro mne velký výstup z komfortní zóny, spálení mé dosavadní práce, spoustu prodělaných peněz a zklamání řady lidí, kteří se mnou spolupracovali. I toho rozhodnutí ve mně zrálo dlouho dobu – celé měsíce. Ale pak jsem ho udělal.

Smutné na životě je, že máme hodně toho, co můžeme ztratit. Výhodou je naopak to, že můžeme sami zvážit, co nám nevadí obětovat. Já si předem určil zásady, které nesmím porušit:

Dluhy jsou nepříjemné, protože se z nich špatně dostává a mnoho lidí paralizují. Žijeme v zemi, ve které je na jednu desetinu lidí uvalena exekuce. Polovina těch exekucí je na částky menší než deset tisíc korun. Ačkoliv se vám to může zdát nemožné, dostat se do finančních potíží je snadnější, než se zdá. A já se rozhodl podnikat tak, abych se zbytečným dluhům vyhnul.

Snahu neublížit nikomu včetně sebe asi nemusím vysvětlovat. Stejně tak jako snahu nezkazit si zdraví (což je zásada, kterou jsem bohužel dodržet úplně nedokázal). O pověsti se říká, že ji můžete roky pracně budovat a pak za chviličku celou zbořit. Také se ale říká, že si neuděláte přátele, aniž byste si nenadělali nepřátele. Nevím, kde je pravda, ale já se rozhodl chovat k lidem tak, jak bych chtěl, aby se oni chovali ke mně, a zbytečně si nepřátele nedělat.

Co víc jsem mohl ztratit? Co víc než to, co obsahují tyto zásady? Všechno je vedle nich naprosto marginální. Uvědomil jsem si, že kdyby se mi po škole v podnikání nedařilo a já bych zvládl tyto zásady neporušit, jednoduše bych mohl kdykoliv začít od nuly. Nic bych totiž neztratil.

Často se bojíme něčeho, co sami ani nedokážeme popsat. Co je to vlastně ten neúspěch? Pro každého je to něco jiného, ale co se stane, když opravdu neuspějeme? Bude to skutečně tak horké, nebo se prostě jen stala nepříjemná věc, ale život půjde dál? A pokud jsme si nezkazili zdraví, nikomu jsme neublížili, nepokazili si pověst a nenaděli dluhy, proč bychom nemohli začít znovu, poučení a zkušenější?

David Cameron měl pravdu. Ne vždycky jsme schopni udělat správné rozhodnutí. I já zpětně vidím, že jsem některé věci rozhodl špatně. Ale můžeme o tom přemýšlet a udělat to, co v danou chvíli považujeme za nejlepší. Udělat totiž cokoliv jiného je stejně nesmysl.

18. 6. 2018

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?