Jiří Rostecký Blog mladého podnikatele

Každý byznys je závislý na lidech, co ho reprezentují

21. 2. 2014

Ať už děláte byznys na jakékoliv úrovni, vždycky jste závislí na lidech, na svých zaměstnancích. Můžete mít malou firmu nebo nadnárodní holding, ale stejně bude nejvíce záležet na těch, co reprezentují vaši značku a co vystupují před vašimi zákazníky. Což je to nejdůležitější.

My jsme v posledních dnech vybavovali naše nové kanceláře. Měl jsem ve Strakonicích rád jeden populární obchod s nábytkem, který právě spadá pod nadnárodní koncern a který má své prodejny v několika státech světa. Je dost populární i u nás.

Strakonická prodejna měla velmi milý personál, mohl jsem tam přijít, nechat si poradit a během chvíle mít nakoupeno. Jednou jsem dokonce potřeboval nějaké doplňky, tak jsem tam přišel, ukázal na nábytek, co jsem koupil předtím, a prodavačka mi přinesla vhodné dekorace. Sama je vybrala. Nábytek mi dovezli, namontovali, všechno bylo v pohodě.

Teď při zařizování nových kanceláří jsem se rozhodl pro stejnou značku, ale v jiném městě. Olomoucká prodejna vypadala v podstatě stejně, dokonce měla tentýž nábytek (stejnou sérii), což se hodilo, protože jsme nechtěli míchat dvě série do sebe. Udělal jsem tam nákup za pár desítek tisíc, ale kdybych tam utratil jen 10 Kč, jednali by se mnou asi stejně.

Nábytek nedošel celý, jeden kus byl dokonce poškozen. Došel se zpožděním. Na zbývající jsme čekali skoro měsíc, když jsme zavolali a zeptali se, málem z nás udělali idioty, proč tak tlačíme. Nábytek byl po celou dobu zaplacen, neměli jsme vůbec žádné informace a přiznám se, že jsem chtěl příští týden přijít a udělat tam pěkné dusno. Dnes ale nábytek přišel, samozřejmě opět nebyl kompletní a pán vůbec nevěděl, že jsme si objednali i montáž. Takže jsme je poslali zpátky, přijedou v pondělí.

Když jsme před pár dny byli na jejich prodejně a vybírali ještě jeden stůl, zalíbil se nám ten, co měli vystavený. Byly tak dvě hodiny do zavíračky, v obchodě bylo jen pár lidí. Řekli jsme, že si ho vezmeme. Po asi tak půlhodině přišel týpek s tím, že ho ve skladu nemůže najít (wtf?). Čtvrthodiny prodavačka s někým volala a vedla s ním diskuzi, zda nám může dát ten vystavený. Když dostala svolení, ten týpek nás v duchu proklel a tvářil se tak naštvaně, že se ten stůl málem rozložil sám. Když jsme si řekli ještě o židle, co měli nad pokladnou, vrátil se do skladu. Po pár minutách se za ním vydala ta prodavačka a při svém návratu vše uzavřela slovy: „Já už se s ním nemůžu hádat, my vám ty židle dovezeme příští týden.“ Trvalo to 3 týdny.

Je to pro mě krásný příklad toho, jak jakýkoliv byznys závisí na lidech, co ho dělají. Tatáž firma má dvě prodejny. Do jedné jsem šel rád a s úsměvem na tváři i odcházel. Do druhé po všech těch zkušenostech už nikdy nepůjdu a nejradši bych městským rozhlasem varoval všechny kolem, aby se návštěvě vyvarovali také.

Vím, že se ho to moc nedotkne, ale lituji toho člověka, co tu firmu založil. Lituji těch, co pro ni makají a snaží se její značku propagovat. Pak přijde pár idiotů a třeba jen několika lidem vše tak znepříjemní, že už se nikdy nevrátí.

21. 2. 2014

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?